mops

17. února 2009 v 13:54 | jááá |  vše o psech
POVAHA

MOPS je šťastný, pokud má své milované vždy nablízku. Nejlépe, pokud se sám hřeje v jejich náruči. Zkrátka pokud je stále brán na vědomí jako milovaný a plnohodnotný člen rodiny, což také ve většině případů bývá. Rozhodně nepatří ke psům, které by bylo nutné cvičit. Na druhou stranu ale není možné MOPSE někam odstrčit, zavřít do kotce nebo na chodbu a nevšímat si ho. Potřebuje společnost, vlídné prostředí i určité pohodlí. Hodí se všude tam, kde je potřeba jeden dobře naladěný a na pohyb nenáročný psí společník. MOPS se nehodí k lidem, kteří mají na psa vysoké požadavky např. sport nebo výcvik, příliš lpí na vymezení rolí pán-pes, anebo nemohou většinu dne trávit se psem.¨

VZHLED


MOPS je plemenem malých společenských psů. Je velice dobře stavěný, rozložitý a kvadratický pes. Od jiných malých psů se liší mohutnými zvýrazněnými svaly. Hlavu i lebku má velkou a kulatou, není však jablkovitého tvaru, s krátkým, tupým, kvadratickým čenichem a jasně vyznačenými vráskami. Mops má malý předkus. Oči jsou tmavé, velké, kulaté a lesklé, měkkého a starostlivého výrazu. Uši má malé a tenké, sametově měkké, buď ohnuté do strany (ve tvaru růžového lístku), nebo klopené (knoflíkové), jimž se dává přednost. Krk je silný, lehce klenutý, s lalokem, dostatečně dlouhý, aby umožňoval hrdé nesení hlavy. Končetiny jsou velmi silné, rovné a dobře svalnaté. Tělo je krátké a kompaktní, se širokou hrudí a rovnou zádí. Ocas je vysoko nasazený, maličký, co nejtěsněji zatočený přes hřbet


HISTORIE


Když se večer dne 11. září 1572 ukládal Vilém Oranžský také zvaný " Mlčenlivý" v Hermigny v dnešním Nizozemsku ke spánku netušil, že bude zachráněn svými MOPSI před atentátem.
Vilém byl totiž jedním z vůdců povstání proti španělským Habsburkům, které v té době probíhalo na území dnešního Nizozemí a Belgie, nazývanými tehdy španělskými Flandry. Španělé vyslali najaté vrahy, aby se Viléma jako nebezpečného protivníka navždy zbavili.
Vrazi pronikli až téměř do Vilémova stanu a záměr by se možná zdařil, kdyby Vilém, který mimochodem spal vždy oblečen s připraveným osedlaným koněm nablízku, nebyl vzbuzen štěkotem a kňučením svých MOPSŮ. Okamžitě rozeznal nebezpečí vyskočil na koně a zmizel ve tmě.
Tak byl díky mopsům zachráněn nejen vévodův život, ale povstání mohlo pokračovat až k úspěšnému konci. Kdoví, jak by vypadala mapa Evropy nebýt statečných mopsů. Vévoda Vilém Mlčenlivý se pak již bez svých MOPSŮ nikde neobjevoval. MOPS se stal psem oranžského rodu a zdobil se typickou stužkou nebo obojkem oranžové barvy. Tak popsal tuto historku sir Roger Wiliams ve své Historii válek v Nizozemsku vydané v roce 1618. Den 11.9.1572 je prvním seriozně doloženým datem v evropské mopsí historii. Jak a odkud se mops dostal do Holandska, kde byl již zřejmě v 16. století běžný. Téměř všichni autoři se dne shodují v tom, že původ mopse je třeba hledat v Číně. Někteří tyto počátky kladou až do doby kolem roku 1700 př.n.l. další do doby Konfuciovy 552-479 př.n.l.
Pravděpodobně se však nejednalo o mopsy jako společenské psy, ale o jiné krátkolebé psy užitkové, kteří byli pěstováni v Číně od nepaměti.
Všechny písemné záznamy však byly z rozkazu císaře Ch´in Sih kolem roku 250 př.n.l. zničeny a spolu s nimi i záznamy o chovu psů a tak se zřejmě již nikdy nedovíme, kde byly začátky jejich chovu.
Je nesporné že kolem roku 732 n.l. byly chováni v provincii SE-ČUAN krátkolebí krátkosrstí psi jako společenští a tito psi byli také mezi tributy míru zasílaných z Korey do Japonska.
Je uváděno několik názvů z nichž se až do 19. století udržel název LO-ŠE, který je považován za čínský ekvivalent evropského názvu MOPS, PUNG, CARLIN, CARLINO, MOPS-HONDE a.t.d.
Lo-še byli velmi populární za dynastie Sung mezi roky 969 a 1153.
Někteří autoři uvádějí, že již v 10. století se v Japonsku objevil černý MOPS, snad jako genetická mutace.
Přítomnost MOPSŮ v Číně dokládají keramické figurky a sošky, které můžeme někdy i dnes najít ve větších obchodech se starožitnostmi zejména v západní Evropě.
MOPSI bývají často ztvárňováni s kupírovanýma ušima.
Toto znetvořování MOPSŮ se ostatně udrželo až do doby královny Viktorie!
Všeobecně se předpokládá, že mopsi byli přivezeni do Nizozemska obchodníky a námořníky v první třetině 16. století po otevření námořních cest mezi dálným východem a Evropou. Není však bez zajímavosti, že obrazy krátkolebých a krátkosrstých psů můžeme nalézt také u italského malíře Pisanella (1397-1450), podobného psa zobrazil na portrétu francouzského krále Karla VI.(1380-1421) vlámský malíř Albrecht de Vrient a také v Jenském kodexu z konce 15. století je rytina psa podobného MOPSOVI.
Mopsi nebo jim podobní psi se mohli dostat do Evropy již před rokem 1500. Je možno si představit různé možnosti od křižáckých výprav přes hedvábnou stezku (viz. Marco Polo) nebo i při tatarských nájezdech, které se v letech 1240-41 dotkly velmi citelně i střední Evropy. Džingischán vládl v té době i v Číně!
Roku 1688 přiváží vnuk Viléma "Mlčenlivého" Vilém III., Oranžský mopsy do jejich druhé vlasti Anglie, když je povolán, aby nastoupil na anglický trůn. Je zajímavé, že sami angličtí autoři jsou dosti skoupí na údaje o mopsech na ostrovech v 18.století i když tvrdí, že byli velmi populární. V první polovině 18. století vidíme mopse především na slavných obrazech anglického malíře Hogarta (Autoportrét s mopsem Trumpem, Kabina kpt.Granta, Dům Cardových - zde je zobrazen poprvé černý mops ).
Zdá se však, že koncem 18.století v Anglii chov spíše stagnoval, protože základ moderního anglického chovu, který započal v 19. století, je vlastně založen na importech z kontinentu nebo z Číny.
V 18. století bylo těžiště chovu mopsů na evropském kontinentu zejména v Německu.Zde se musíme zastavit zejména i saského kurfiřta a pozdějšího polského krále Fridricha Augusta" Silného" (1670-1733)známého u nás především jako stavitele Drážďanského Zwingeru a zakladatele Míšeňské porcelánky. Z této porcelánky vyšla celá řada rokokových figurek mopsů.
Sám Fridrich byl velkým příznivcem mopsů. Po zákazu svobodných zednářů papežem Klementem XII.roku 1738 pod trestem vyobcování z církve začali vznikat v Německu, ale i ve Francii "Mopsí řády" mající své tajné rituály většinou pozměněné rituály zednářské, ale i s mopsím štěkáním, kňučením a škrabáním.
MOPSI jsou v 18.století doloženi v Rusku. Teta Kateřiny II, princezna Hedvika Sofie Augusta vlastnila až 16 mopsů.
Vévoda Wirtenberský dal roku 1730 postavit pomník svému věrnému mopsu, který se mu ztratil během bitvy s Turky u Bělehradu a dokázal sám najít cestu domů.
Přítomnost mopsů ve Španělsku dokládá Goyův obraz Markýza de Pontejos.
MOPSI byli populární na konci 18 století i ve Francii.
Opakovaně je citována historka o Fortuné patřící Napoleonově manželce Josefině a bránící lože své velitelky o svatební noci před budoucím císařem.Zajímavý je původ názvu mops. V češtině je toto slovo přejato od stejně znějícího německého DER MOPS majícího pravděpodobně původ v holandském mopperen-chrápat. Anglické slovo PUG je asi odvozeno od latinského PUGNUS-pěst podle pěst připomínající typickou mopsí hlavu.
Jiný je původ francouzského pojmenování CARLIN, resp. italského CARLINO. Vzniklo v souvislostí s commedií dell´arte, kde vystupoval harlekin- carlin - muž s černou maskou a odtud název.
V této komedii s klasickým dějem i figurami, prý vystupoval MOPS chodící po zadních nožkách a oděný v šatičkách. Z tohoto důvodu si zvolil nizozemský Mops klub název "Commedia".
V 19. století se chov MOPSE na kontinentě dostává hlavně do měšťanských rodin a MOPS se stává synonymem tučného a rozmazleného psa doplňujícího inventář dámských salonů, jeho chov upadá a na začátku 20. století mops téměř mizí.
Anglickým chovatelům se nakonec podařilo mopse zachránit. V 60.-tých letech 19. století si opatřili lady a lord Willoughby v Petrohradě nebo snad i od jedné maďarské šlechtičny z Vídně mopse, kteří dali základ jejich chovu a stali se jedním z kořenů z nichž vzešel moderní chov mopsů. Tzv. Willoughby mopsi měli šedavé zbarvení, výrazně pigmentovanou masku a ostře ohraničený úhoří pruh.
Asi ve stejné době získal pan Morrison z Holandska mopse se silnou kostrou a teple meruňkovým zbarvením. Morrisonovi mopsi jsou druhým kořenem moderního chovu. Stopy těchto dvou základních mopsích typů můžeme pozorovat dodnes ve všech chovatelských liniích. K Willoughby a Morrisonovým mopsům přibyli v roce 1860 mopsi Lamb a Moss rekvírovaní markýzem z Wellesley přímo v penkinském královském paláci. Jejich potomek Click se dostal k p. Mayhewové.
Click měl sám velké množství potomků, kteří byli silní v kostře s krásným meruňkovým zbarvením srsti. Clicka můžeme považovat za skutečného praotce všech dnešních mopsů jak v Evropě tak v Americe.
Nakonec v roce 1878 dovezla paní Brassey ze svých cest do dálném východě černé mopse a stala se prakticky zakladatelkou moderního chovu černých MOPSŮ i když černí mopsi se vyskytovali v Evropě již před tím.
Na tomto místě není možno se nezmínit o královně Victorii. Tato až dosud nejdéle vládnoucí evropská panovnice sedící na anglickém trůně v letech 1837-1901 byla známou chovatelkou a milovnicí mopsů a vždy jich vlastnila několik. Domnívám se, že to byla její autorita a popularita, která pomohla mopsům k jejich tehdejší oblibě.
Královna Victorie rovněž prosadila spolu se svým synem Eduardem zákaz do té doby praktikovaného barbarského zvyku kupírování uší u mopsů.
Anglický Mops klub byl neoficiálně zformován v roce 1881. Do Anglického Kennel Klubu byl přijat v roce 1883 a v roce 1886 proběhla první klubová výstava. Třetí klubová výstava byla organizována samotným Charlesem Cruftem, který se potom stal sekretářem klubu. Členské příspěvky ve výši 1 guineje (přibl. 1,05 GBP) se udržely ve stejné nezměněné výši od roku 1883 až do roku 1973, kdy byla anglická libra devalvována v důsledku ropné krize.
Anglický Mops klub pořádá 3x do roka klubovou výstavu, každý rok zahradní slavnost a odborný seminář. Klubový bulletin je vydáván 4x do roka. V čele klubu stojí 10ti členný výbor a mimo něj ještě členové ex officio nemající volební právo - president, sekretář, pokladník a výstavní sekretář.
Každý ze členů výboru může setrvat ve funkci max.3 roky, ale každý rok musí svůj mandát obhajovat ve volbách.
V roce 1995 bylo v Anglii zapsáno 519 štěňat MOPSŮ.
Samozřejmou součástí anglického mops klubu je stejně jako v ČR Welfare, která se stará o mopse v nouzi.
Vedle anglického mops klubu existuje pochopitelně na ostrovech i klub skotský v jehož čele stojí již celá léta p.Theo Greenhill-Reid -chovná stanice Ardglass- se kterou se někteří z našich vystavovatelů poznali jako s posuzovatelkou na klubové výstavě v Belgii v roce 1996.
Jelikož moderní český chov mopsů je z velké části postaven na anglické krvi i když někdy dovezené oklikou např. přes Německo nebo Belgii či Polsko není překvapením, že v rodokmenech nejúspěšnějších českých mopsů se objevuje celá řada anglických chovných stanic.
Krátce bychom se zastavili u nejvýznamnějších z nich. Kromě již zmíněné chovné stanice Ardglass, která vlastně není anglická, ale skotská bych se chtěl zmínit o chovné stanici Hyrcania pí.Jean Manifold, kterou jsme u nás uvítali na klubové výstavě v Novém Jičíně v roce 1996.
Další významnou chovnou stanicí je Skehana pí.Sue Welsch. Dále se nejčastěji vyskytují mezi předky našich mopsů odchovy anglických chovných stanic Pugnus (p. Eike Herold), Paramin (p.Michael Quinney), Rosecoppice (pí. Eleanor English), Goodchance (pí. Ellen Brown) velmi úspěšnou zejména v 80tých letech.
Na závěr nelze opomenout asi nejúspěšnější anglickou chovnou stanici Nanchyl pí.Nancy Tarbit, která až do dnešních dnů odchovala 17 šampionů a na Cruftově výstavě získala mezi roky 1978 - 92 5x titul BOB a to výhradně vlastními odchovy.
Mops klub České republiky má v západní Evropě nejtěsnější styky s Mops klubem belgickým.Belgie byla první zemí, kterou čeští chovatelé navštívili po roce 1989,aby se zde zúčastnili klubových výstav. Byli to naši belgičtí přátelé,kteří nám otevřeli dveře do" mopsí Evropy". V čele belgického Mops klubu stojí pí. Ingrid Mylemans známá chovatelka - chovná stanice Dylville - a posuzovatelka.Pí Mylemans posuzovala na klubové výstavě v České republice v roce 1993 a 1997. Z belgických psů, kteří svojí krví významně ovlivnili český chov bych jmenoval Dyllville Invadera importovaného z Belgie do Polska, jehož potomci ve druhé generaci (ich.Cecil Bušek) a ve třetí generaci (ch.Kale-Kani Poem a ch.Kubikula Poem )se stali šampiony ČR, Cecil pak i mezinárodním šampionem. Velmi úspěšní byli též potomci Ich.Sheafdon Peter Piper, který byl importován do Belgie pí.Maggie Pardaens z Anglie, jehož potomek ve třetí generaci ICh.Arron Ebenová noc získal titul mezinárodního šampiona krásy a titul BOB na klubové výstavě v roce 1997.
Velmi významně poznamenali český chov v pozitivním slova smyslu mopsi polští. Především legendární Umax Poly Vilania nar.v roce 1977 v majetku Dr.Piesena byl prvním krycím psem v tehdejším Československu. Byl všeobecně známý pod jménem Ufáš.Vynikající americký pes importovaný do Polska Ich.Sheffield´s One Clock Jump se stal v roce 1995 nejen vítězem klubové výstavy Mops klubu ČR, ale především otcem nejúspěšnějšího mopse v majetku českého chovatele všech dob Ich. Cyryla Bendogi.
Tradičně dobré vztahy mají čeští chovatelé MOPSŮ s Mops klubem rakouským i když rakouští mopsi se v českém chovu významněji neuplatnili, snad s výjimkou výborného černého psa Montanus Enrico, který přenesl do českého chovu krev již zmíněného Ich. Sheafdon Peter Pipera, k terého byl přímým potomkem rozhodčí. Rozhodčí velmi často posuzují MOPSY na výstavách v ČR a čeští chovatelé rádi a hojně navštěvují výstavy rakouské.V České republice jsou dobře známé význačné chovatelky a posuzovatelky pí. Hanelore Haala a pí.Hana Ahrens vlastnící chovnou stanici Hanny´s a jejíž feny ch.Hanny´s Quinchy a Hanny´s Pommery byly velmi úspěšné na výstavách v České republice.
Z Německa přišel do Československa na začátku 80tých let krycí pes Oliver von Potterhoek "Prkoš", který byl známý jako nerozlučný druh Ufáše, rovněž v majetku Dr. Piesena. Ich. Mikado von Faltenmaske dovezený v roce 1984 do Československa MUDr. Emlerem byl klíčovým krycím psem pro český chov a byl to on, který posunul chov mopsů v Čechách na kvalitativně vyšší úroveň. Až na výjimky budeme hledat jen velmi těžko v Čechách narozeného psa nebo fenu,u kterých by se v jejich rodokmenu Mikádo nevyskytoval. Ze Švédska odvezl MUDr.Emler do své chovné stanice Poem výbornou chovnou fenu Warmaster´s Yellow Tulip a prvního černého krycího psa na území tehdejšího Československa Pugwood Sammy Davies.
Zásluhou MVDr. Dvořákové přišli dva krycí psi rovněž z Dánska. Jsou to béžový ch. Buster a černý ch. Nutkin Wonder Boy. Oba velmi kvalitní psi dosud působí v chovu.V poslední době se začaly též rozvíjet styky s klubem francouzským a to především po vítězství ich.Cyryla Bendogi na prestižní mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1997. Pesidentem franocuzského klubu je p. Guyhard Jues, nejstarší a nejváženější chovatelkou pí. Janine Mortall. Díky francouzským chovatelům se podařilo získat pro český chov dva vynikající psy původem z Anglie ch. Poosbury Bobby Dazzler a ch. Nanchyl Peper Pot.
Velmi váženým klubem je holandský klub "Commedia" jehož presidentkou je uznávaná chovatelka,rozhodčí, ale především mopsí publicistka a historička p.Veldhuis. Nejvýznamnější a nejúspěšnější holandskou chovnou stanicí je Empereur Napoleon manž.Jansenových. Velmi častými účastníky významných evropských výstav jsou i kvalitní mopsi finští.



FOTO


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kika(kámoška) kika(kámoška) | Web | 20. února 2009 v 14:50 | Reagovat

díky peti

2 majitelka-peta majitelka-peta | E-mail | Web | 21. února 2009 v 9:17 | Reagovat

nmz(nemas zac)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama